close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Zápočtový test

16. března 2007 v 9:33 |  Povídání
Letním semestrem náš ročník provází také hodiny Sociologie. Dnes byl na řadě jeden ze zápočtových testů. Většinou představa takového testu studenty vyděsí natolik, že blednou několik dní předem, nejí či jí přehnaně a místnost s názvem WC je jejich skoro nejlepším přítelem.
Tentokrát tomu tak nebylo. Test jsme psaly v PC učebně a mohly jsme používat cokoliv mimo poznámek v sešitě. Ani zadání nebylo nijak obzvláště těžké. Na stránce našeho profesora jsme měly na výběr z několika článků a naším úkolem bylo napsat reakci na jeden z nich o minimální délce 2 500 znaků.
Vybrala jsem si tento:

Mše v supermarketech mají úspěch

Ve velkých městech Kolumbie se v posledních dnech stalo zvykem sloužit mše svaté v prostorách supermarketů. Když před zhruba osmi lety začínaly první pokusy v hlavním městě Bogotě, málokdo tušil, jaký ohlas to vyvolá.
"Máme s bohoslužbami v supermarketu velmi pozitivní zkušenost. Je to zároveň ale náročné. Lidé přicházejí nakupovat, zastaví se, zaposlouchají do slov evangelia a zpívají spolu s námi. Je to velmi dobrý způsob, jak zaujmout i člověka, jehož kroky by normálně do kostela nevedly," říká P. Andrés Barrero V supermarketu Unicentro v Bogotě, kde tento kněz působí, je zájem o nedělní mše svaté tak velký, že dosavadní kapacita 250 míst k sezení nestačí, a proto se uvažuje o jejím rozšíření. Podobně je tomu i v dalších kolumbijských městech, jako například v Cali a v Medellinu.
Katolický týdeník 11/2007, str. 1

A toto je moje reakce:

Mše v supermarketech mají úspěch
Po přečtení názvu mi prolétlo hlavou : ,, Co to zase ti Češi vymysleli???" Jenže během čtení tohoto článku jsem se dozvěděla, že tento nápad bohužel nevznikl v našich končinách. Upřímně řečeno byla by to celkem legrace.
Otázkou také je, jestli by se to u nás vůbec ujalo. Při představě průměrného českého nakupujícího (kterým je většinou žena kolem třicátého pátého roku věku s dítětem při ruce), nevím jestli by tyto mše měly úspěch. I kdyby nebohá žena chtěla na chvíli spočinout na židličce a třeba se i zaposlouchat do slov Písma, její malá ratolest by ji určitě nenechala tak dlouho odpočívat, jak by tato žena potřebovala. Typuji, že tak asi po maximálně deseti minutách by se dítko, neznalé věcí duchovních, začalo ošívat, brblat, vrtět na židli, případně pobíhat a tahat kněze za kutnu či jiné části jeho oděvu.
Jestli toto bude vůbec někdy někdo číst, napadne ho asi, proč zde nepíši o českých mužích. Proč? Protože průměrný český manžel podle modelu a většinou místo nákupu sedí buď v kanceláři a pracuje, nebo doma u televize s pivem.
Nu…Tento článek je však z úplně jiných končin - z Kolumbie. Je krásné když tam něco takto funguje. Myslím, že časem lidé navštěvující mše v supermarketech, začnou chodit i na mše do kostelů. Ovšem kámen úrazu bude ve chvíli, kdy si, tak jako si dnes můžeme objednat pizzu s rozvážkou až do domu, budeme takto moci objednat celý nákup. Budou pak jezdit v tranzitech i knězové s pár posluchači a pak se vám nastěhují chvíli do bytu, aby vás nalákali na mši?
Abych došla i k tomu co jsme brali: je doba postmoderní, což na rozdíl od moderní doby znamená, že někteří lidé se pomalu vrací zpět k víře, do menších měst, atd. Takže možná proto se vzniklý nápad o mších v supermarketech tolik ujal. Kdo ví, možná až přijde doba postupnostmoderní, či nějak podobně nazvaná, budou zde opět vládnout kouzla a čáry, ať již duchovní či opravdová. Jen bez upalování čarodějnic by se to tentokrát mohlo obejít.
Celkem si ale tento článek protiřečí v jedné věci s tím, co jsme se učili. A to v tom, že v postmoderní společnosti je vše dělané tak, aby se člověk nezastavoval a nezdržoval. Když jsme toto téma brali, byl nám ukázán obrázek jednoho náměstí - šedý, pustý, bez laviček - opravdu místo, kde člověk nemá sebemenší chuť zůstat a odpočinout si byť jen pět minut. V tomto případě se však na mších lidé zastavují a naslouchají. Takže možná v tomto ohledu nebude vše tak ztracené.
Jestli má být doba postmoderní opravdu šedou, bez zastavení, bez přírody a tak umělá, jak se zatím rýsuje, to se raději odstěhuji na severní pól. Než se tam vše dostane budu už nejspíš odpočívat pod sněhovou pokrývkou či v žaludku ledního medvěda.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Marcus Marcus | 20. března 2007 v 6:39 | Reagovat

Myslíš,že když zavedou bohoslužby do supermarketů, tak budou mít lidi ještě nějaký důvod chodit do kostela???

Nicméně je to krásný krok zpět, protože se kostely vyvinuly právě ze supermarketů, respektive krytých tržišť,čím předchůdci kostelů-baziliky byly.:o)

2 Častolov Častolov | 23. března 2007 v 13:22 | Reagovat

Pozor, pozor! Póly a zvláště právě severní jsou místa s největší koncentrací DDT (pesticid používaný od 40. let, tehdy označovaný za neškodný, v současnosti díky jeho kumulativnímu efektu jedním z největších ekologických problémů) na planetě. Ač ho tam člověk nikdy přímo nepoužíval, tak se tam dostalo vlivem mořských proudů, tryskového proudění ve svrchních vrstvách atmosféry apod. a díky němu například inuitské matky nesmí své děti kojit, neb by je mateřským mlékem vlastně otrávili.

3 Meluzína Meluzína | 26. března 2007 v 18:36 | Reagovat

Marcus: Nu a proč ne? Myslím že přeci jen ortodoxní věřící a jiní lidé díky těmto mším nepřestanou chodit do kostelů. Přeci jen kosteli mají své kouzlo ;-) Je fakt, že až se začnou v supermarketech zavádět speciální místnosti i s výzdobou pro tyto účely bude to jiné, ale to už budou prakticky skoro malé kaple ;-)

Častolov: Dobře, tak kdyžtak zkusím prales díky tvému varování :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama