Tentokrát tomu tak nebylo. Test jsme psaly v PC učebně a mohly jsme používat cokoliv mimo poznámek v sešitě. Ani zadání nebylo nijak obzvláště těžké. Na stránce našeho profesora jsme měly na výběr z několika článků a naším úkolem bylo napsat reakci na jeden z nich o minimální délce 2 500 znaků.
Vybrala jsem si tento:
Mše v supermarketech mají úspěch
A toto je moje reakce:
Otázkou také je, jestli by se to u nás vůbec ujalo. Při představě průměrného českého nakupujícího (kterým je většinou žena kolem třicátého pátého roku věku s dítětem při ruce), nevím jestli by tyto mše měly úspěch. I kdyby nebohá žena chtěla na chvíli spočinout na židličce a třeba se i zaposlouchat do slov Písma, její malá ratolest by ji určitě nenechala tak dlouho odpočívat, jak by tato žena potřebovala. Typuji, že tak asi po maximálně deseti minutách by se dítko, neznalé věcí duchovních, začalo ošívat, brblat, vrtět na židli, případně pobíhat a tahat kněze za kutnu či jiné části jeho oděvu.
Jestli toto bude vůbec někdy někdo číst, napadne ho asi, proč zde nepíši o českých mužích. Proč? Protože průměrný český manžel podle modelu a většinou místo nákupu sedí buď v kanceláři a pracuje, nebo doma u televize s pivem.
Nu…Tento článek je však z úplně jiných končin - z Kolumbie. Je krásné když tam něco takto funguje. Myslím, že časem lidé navštěvující mše v supermarketech, začnou chodit i na mše do kostelů. Ovšem kámen úrazu bude ve chvíli, kdy si, tak jako si dnes můžeme objednat pizzu s rozvážkou až do domu, budeme takto moci objednat celý nákup. Budou pak jezdit v tranzitech i knězové s pár posluchači a pak se vám nastěhují chvíli do bytu, aby vás nalákali na mši?
Abych došla i k tomu co jsme brali: je doba postmoderní, což na rozdíl od moderní doby znamená, že někteří lidé se pomalu vrací zpět k víře, do menších měst, atd. Takže možná proto se vzniklý nápad o mších v supermarketech tolik ujal. Kdo ví, možná až přijde doba postupnostmoderní, či nějak podobně nazvaná, budou zde opět vládnout kouzla a čáry, ať již duchovní či opravdová. Jen bez upalování čarodějnic by se to tentokrát mohlo obejít.
Celkem si ale tento článek protiřečí v jedné věci s tím, co jsme se učili. A to v tom, že v postmoderní společnosti je vše dělané tak, aby se člověk nezastavoval a nezdržoval. Když jsme toto téma brali, byl nám ukázán obrázek jednoho náměstí - šedý, pustý, bez laviček - opravdu místo, kde člověk nemá sebemenší chuť zůstat a odpočinout si byť jen pět minut. V tomto případě se však na mších lidé zastavují a naslouchají. Takže možná v tomto ohledu nebude vše tak ztracené.
Jestli má být doba postmoderní opravdu šedou, bez zastavení, bez přírody a tak umělá, jak se zatím rýsuje, to se raději odstěhuji na severní pól. Než se tam vše dostane budu už nejspíš odpočívat pod sněhovou pokrývkou či v žaludku ledního medvěda.
Myslíš,že když zavedou bohoslužby do supermarketů, tak budou mít lidi ještě nějaký důvod chodit do kostela???
Nicméně je to krásný krok zpět, protože se kostely vyvinuly právě ze supermarketů, respektive krytých tržišť,čím předchůdci kostelů-baziliky byly.:o)